Klec neznamená psa týrat, ale dát mu možnost odpočívat v klidu.

4 Lis

Používání klece je velice užitečná věc

Malé štěně se nenaučí všechny věci potřebné k bezproblémovému životu doma i venku ze dne na den. Pokud jsme ho naučili na pobyt v klícce, můžeme pak překlenout třeba jejich „ničitelské období“ bez nepříjemných trestů, které narušují váš vztah se psem už na samém začátku. Jednoduše nemáte-li čas se věnovat výchově psa, bude určitě rozumnější, aby spalo v kleci, než běhalo po bytě a vymýšlelo lumpárny, za které se na něj budeme zlobit, nebo schytá výprask, ale pravděpodobně nepochopí proč.

Máte-li psího divocha, který se jen tak nezastaví, nebude nejlepší řešení psa řádně utahat a pak snad dá pokoj. To totiž nefunguje. Vydáte-li se totiž touto cestou, zjistíte stejně jako řada jiných majitelů akčních psů, že jsou k neutahání a vydrží stále víc a víc. Mnohem rozumnější je naučit psa, že je čas na hru, procházku či sport, a zcela nekompromisní čas na odpočinek pro psa i pro vás.

Pobyt v kleci je velmi logický jako čas na odpočinek. Pomůže vám to i na závodech, na dovolené a také na výstavách. Těžko někomu vydrží pes svěží po celé dva i více dnů v rušném novém prostředí. Pokud jste na závodech, tak kvalitní odpočinek je základem k úspěchu, stejně jako na výstavě. Pokud by váš pes měl úraz, nebo operaci a veterinář nařídil klidový režim. Tedy žádné běhání, skákání a chození jen pomaličku. Tak pokud pes není naučen na omezení pohybu, tedy na klec a má třeba bolesti, necítí se dobře a my ho začneme ještě k tomu všemu zavírat do klece, kterou nezná, které se bojí, jak to celé bude prožívat? Rozhodně by to k rychlejšímu hojení a pohodě nevedlo. Tak i toto je dalším důvodem proč psa učit odpočívat v omezeném prostoru. Další je převoz psa v autě. Pokud je v přepravce, tak je o jeho bezpečí postaráno. Jsou i klece přímo do auta (mají i certifikaci a crash testy). Ale pozor, pokud psa vozíte v autě a tam je v kleci v pohodě, pak klec vyndáte a myslíte si, že jí využijete v hotelu, aby pes neskákal po posteli, nebo vydržel v klidu, než přijdete z večeře, tak se mýlíte. Klec v autě a v místnosti, nebo někde v prostoru, to jsou dvě odlišné věci a pes to zpravidla nechápe. Tedy zase ho musíme naučit, že klec je stejně pohodlná v autě i někde jinde, tedy doma, na louce, ve stanu, nebo v hotelu.

Krok první – nákup klece nebo přepravky.

Klec by měla být tak velká, aby se tam dospělý pes pohodlně natáhl, vstal a otočil. Na výběr jsou přepravky látkové, plastové, nebo drátěné klece. Drátěné klece mají tu výhodu, že jsou vzdušné, není v nich horko a nesráží se na nich pára z dechu psa, pokud je zima.  Navíc jí můžete přikrýt a psovi udělat soukromí. Látkové většinou nevydrží, je možné, že se štěně bude snažit vypárat se z domečku a pokud se mu to podaří bude se mu to odnaučovat podstatně hůře, než když zjistí, že domeček je pevný. Můžete si na nácvik třeba pevnou klec půjčit a když štěně pochopí, že v kleci je bezpečno a dobře, pak teprve koupit třeba látkovou. Do přepravky dejte deku, nebo pelíšek, aby měl pes pohodlí. V případě delšího pobytu i misku s vodou, která se nevylije. Převržená miska, a tedy mokrý pelíšek asi nebude to pravé místo na odpočinek.

Dalším krokem je nácvik na pobyt v kleci. Nikdy psa nenacpeme do přepravky a nezavřeme za ním dvířka. Na pobyt se musí štěně naučit. Ideální je, že klec už zná od chovatele. Tedy ví, že se do klece může uchýlit a bude tam v bezpečí, třeba před svými sourozenci ?

Takže jak na to.

Připravíme si spoustu malých pamlsků a začneme s tím, že si nejprve necháme klec někde v bytě, aby si štěně na nový předmět zvyklo. Když se nebojí a ke kleci se přiblíží, buď klikneme, pokud při výcviku používáme klikr, nebo řekneme slovo „jo“ „yes“ … aby štěně mělo informaci, že je na dobré cestě. Odměníme pamlskem. Pokud se klece dotkne, nebo se na ní dívá, opět klik nebo slovo a pamlsek vložíme na kraj klece. Pokud si ho štěně vezme, máme skoro vyhráno. Pamlsky házíme vždy o kousek dál do klece a štěně samozřejmě může hned vyjít z klece ven. Nic neříkáme a necháme štěně přemýšlet. Ta klec je krmítko ? Pamlsky hodíme ke štěněti i když v kleci je a díky tomu v kleci zůstává déle, prostě tam pořád jí. Můžeme mu tam dát i misku s krmením a nechat klec otevřenou. Záleží na tom, zda je štěně, nebo i dospělý pes klidný, nebojí se, ale i strach lze výcvikem překonat. Klidně si vedle klece sedneme a přihazujeme dobroty, dvířka jsou otevřená. Takto cvičíme, dokud pes do klece nechodí sám. Dvířka necháváme otevřená. Pak zkusíme na chvilku dvířka zavřít a přihazovat pamlsky do klece stropem ? nejprve jsme blízko, třeba i sedíme u klece. Později zkusíme na chvilku odejít. Pokud jsme učení uspěchali a štěně se dobývá ven, tak musíme počkat až se uklidní a teprve pak dvířka otevřeme. Pak se musíme vrátit opět o pár kroků zpět, tedy začít s otevřenou klecí a zavřená dvířka jsou jen na chvíli a pak pomaličku čas prodlužovat. Znovu krmíme v otevřené kleci, dáváme tam štěněti misku s jídlem a pokud v kleci je, přihazujeme mlsky. Trpělivost růže přináší i ve výcviku. Hlavně když se něco pokazí, tak se vrátit o pár kroků zpět.

Takže klec opravdu není týrání, ale když pes ví, že klec je bezpečné místo, tak jí využíváme k odpočinku. Děti naučíme, že pokud se pes jde schovat do klece, tak ho vždy nechají na pokoji a hry mohou začít opět, až se pes probudí, nebo z klece vyleze. Stejně i bouřlivé vítání návštěvy můžeme lépe zvládnout tím, že je pes v kleci a až se uklidní, tak se teprve jde vítat ?. U návštěv můžeme využít i vodítko, tedy pes nelítá po bytě a neskáče na hosty, ale můžeme ho vodítkem usměrnit a vítání a hlazení, může začít až pes způsobně sedí. Jinak se hosté pejska všímat nebudou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.