Každý organismus, člověk i pes potřebuje ke svému životu nějakou aktivitu, řešit nějaké podněty, tím vlastně žije. Pokud nebude mít možnost být aktivní, tak začne pomalu degenerovat a vlastně umírat. Pes se učí, tedy řeší podněty z prostředí stále, každou minutu, kdy s ním jste, i když s ním nejste. To si musíme uvědomit. Pokud se štěně vyčůrá před vámi na koberec a vy se zlobíte, tak se naučil, že čůrat se může jen když u toho nejste. Rozhodně se nenaučí venčit se venku.
Tak se podíváme na to učení. Probíhá buď pod kontrolou, tedy my vždy reagujeme tak abychom dosáhli kýženého výsledku, pak opravdu učíme správné chování. Pokud jsme ve společnosti psa musíme myslet na to, že pes neustále sleduje naše chování a z toho si bere nějaké ponaučení, zkušenosti a tím se učí 😊 Nebo se pes učí tím co v daném momentě je, třeba když je sám na zahradě, nebo na procházce bez programu, projevuje svoji přirozenost, štěká, hlídá a sám se za taková chování odměňuje třeba hrabáním, běháním, značkováním, čicháním, tak dělá věci co jsou pro něj přirozené. My máme ovšem trochu jinou představu o tom, co bychom od psa chtěli.
Neexistuje nic, co by našeho psa naučilo správné chování místo nás. Stejně tak nejde si myslet, že když to pejsek zvládne doma na zahradě, nebo na cvičišti, že to automaticky umí i na rušné ulici. Nejde naučit přivolání, když není motivace pro psa být u vás, nejde naučit psa chůzi na volném vodítku, když mu nevysvětlíte, co po něm chcete, tak aby porozuměl, pak to chování upevníte prodloužením času, kdy se chování vyskytuje a pak chování přenesete pomalu na jiná místa v jinou dobu. Motivace je nesmírně důležitá, co je motivací pro vašeho psa víte jen vy a je třeba hledat, aby motivátor byl opravdu silný a použitelný v každé situaci. Dle mého názoru je to jídlo, to dává vždy smysl, protože bez potravy to vlastně vůbec nejde. Potrava je součástí života a bez potravy vše umírá.
Celou krmnou dávku můžete dát psovi během upevňování naučeného chování a při učení chování nového. Do misky by nemusel mít vlastně vůbec nic. Ono nemít povinnosti, mít kam hlavu složit, a stále každý den jídlo bez práce to vede u psů a v podstatě i u lidí k tomu že vymýšlejí nesmysly, nudí se z toho nic dobrého nekouká v žádném případě. Vývoj vašeho psa, tedy nekončí u honění míčku, plné misky a občasné hry bez pravidel. Pokud si myslíte, že existuje pes, který spolupracuje, protože se chce zavděčit, tak pravděpodobnost, že takového najdete je stejná, jako najít člověka, který pracuje bez nároku na plat, a ještě se chce nadřízeným zavděčit. Takže možná existují, ale je jich zatraceně málo a váš pes to asi určitě nebude 😊
Naučit psa nějaké chování je jako učit dítě jezdit na kole, nebo se v dospělosti učit cizí jazyk, postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu, musíme pochopit souvislost a pak to jde. Stejně tak psovi musíme vysvětlit to co po něm chceme tak aby to byl schopen pochopit. K poslušnému psu vede spousta cest, ale využití přírodních zákonitostí a principů učení je ta jedna cesta kterou se snažíme v naší škole učit. Pamatujte, že trestat špatné chování umí každý blbec, ale naučit psa to chování správně znamená, že i my jsme se něco naučili, a to je trochu k zamyšlení.
Respektujte svého psa, pozorujte jeho chování, pokud v dané situaci je rozrušený, tak po něm nemohu chtít věci co nemá opravdu dobře naučené a pokud je nemá neučené, tak nemohu trestat něco co jsme ho nenaučili. To je jako kdybychom žákovi v první třídě dali v pololetí příklady z velké násobilky a potrestali bychom ho za to, že to nevypočítal.
Uvědomte si, že každá změna místa, času, i vašeho oblečení, přítomnosti někoho jiného, déšť, bouřka, horko, tma, to vše jsou v daném prostředí nová chování a neustálým procvičováním se nám podaří chování generalizovat a i na spoustu nových situací, s každou novou situací to půjde lépe a rychleji. Každé učení má tedy potupné fáze učení – nejdříve vysvětlení a pochopení ve stejný čas a na stejném místě, bez rušivých vlivů se spoustou odměn, pak upevnění naučeného chování, různá místa a časy opět bez rušivých vlivů, odměny, teprve potom můžeme postupně ubírat odměny, už jich nebude tak hodně a naposled přidáváme rušivé vlivy, pamatujte vzdálenost od toho co psa zajímá, vzrušuje je jeden z nejdůležitějších faktorů a proto s ní pracujte.
Pamatujte však i na odpočinek, ten je stejně důležitý pro psa jako pro člověka. Bez odpočinku jsou oba nepříjemní, agresivní a nakonec utlumení. Člověk potřebuje tak 8 hodin spánku a pes 12 – 16 hodin. Takže lítání po zahradě přes den, hlídání kde se co šustne v noci, bezcílné procházky a sledování svého člověka, to psovi ke zdárnému životu nepřispěje.
