Když učíme malé štěně různé dovednosti, tak navádění za pamlskem je docela dobrá metoda, ale 🙂 Musíme si uvědomit, že zvyk je železná košile a pokud budeme dlouho štěně jen vodit za jídlem, půjde to odbourat poměrně těžko.
Začneme
Při navádění za pamlskem se štěně soustředí jen na to jídlo před nosem, většinou si vůbec neuvědomuje co dělá jeho tělo. Na začátku je to v pořádku, díky tomu ho dokážeme naučit spoustu chování. Potřebujeme velký počet opakování aby si všiml co vlastně dělá. Když používáte navádění u více chování tak každý další cvik půjde snáz a bude potřebovat méně opakování, méně mezikroků, prostě to půjde snáz.
Tak a jak to udělat abychom pamlsek v ruce mít nemuseli. Jak už je psáno, nesmíme navádět pamlskem příliš dlouho, první krok může být použít méně lákavé odměny. Pes nebude již tak upnutý na jídlo a dokáže si uvědomit co dělá, co děláte vy třeba rukou a to vám oběma později velmi pomůže. Slovní povel já dávám až pes spolehlivě ví co dělá a v ruce je málo lákavá odměna, nebo již vůbec žádná.
Hodně důležité je při přidání zvukového signálu vědět, že nejprve musíme vydat zvukový signál, pak po 2 – 3 vteřinách přidáme známé gesto, nejprve s pamlskem a pak jen gesto. Tím si pes spojí, že ten zvuk je vlastně podnět k chování, co už umí a velice rychle pochopí, že čekat na gesto je zbytečné a tak po několika opakováních plní cvik již po slovním signálu. Pokud se dostanete do těžšího prostředí, není nic špatného opět po slovním signálu a posečkání, zda nepřijde správné chování, opět přidat i gesto, které má již pes hodně zažité. Víme, že prostředí je velmi důležité, a nejprve musíme mít dostatečné množství opakování v klidném, ničím nerušeném prostředí a až pak můžeme ztěžovat provedení v náročnějším prostředí. Pokud dáte slovní signál společně s gestem a navedením, nebo až po něm, bude se více fixovat na navádění, bude mít spojeno, že povel vypadá tak ,že něco slyší a přitom následuje gesto, nemá zažité samotné gesto a pak i samotný zvukový signál.
Navedení prázdnou rukou
Takže prvním krokem v odnaučení navádění je navedení prázdnou rukou. Ale pozor zpočátku to musí být pro psa překvapení, že v ruce nic není. Pokud pes již vždy prověřuje, zda v ruce pamlsek je nebo není, tak se na krátký čas opět vrátíme, že v ruce vždy pamlsek je. My nechceme aby přemýšlel, zda je v ruce pamlsek, nebo není, my chceme aby si byl jistý, že odměna vždy přijde. Když pes ruku neprověřuje, tak několikrát navedeme s pamlskem, počet opakování podle toho, zda máte psa co je schopný opakovat několikrát stejnou věc ještě s radostí. Jsou pejsci co opakování rádi vůbec nemají a některým opakování stejného cviku vůbec nevadí a stále radostně několikrát sednou a lehnou, hlavně že se něco cvičí 🙂
V dalším pokusu pouze předstírejte, že si berete pamlsek do ruky, neveďte ho a pes by měl pokyn bez váhání splnit, jakmile ho splní, otevřete ruku, ukážete, že tak nic nebylo a druhou rukou rychle odměníte. To je velmi důležité, pes si uvědomí, že o svou odměnu nepřišel i když v ruce co ho naváděla, pamlsek nebyl. Rozhodně neopakujte hned navedení prázdnou rukou, ale opět psa naveďte rukou s pamlskem a cvičení ukončete. Teď chceme psa přesvědčit, že když dáte tento konkrétní signál, navedete ho s pamlskem a to že minule v ruce pamlsek nebyl, byla jen náhoda, prostě omyl. Neopakujte navádění prázdnou rukou často, nechceme, aby si pes před splněním chování ruku kontroloval. Naopak chceme, aby věřil, že to byla náhoda a že o své odměny prostě nikdy nepřijde. 🙂
Pokračujeme dál
Omyl s prázdnou rukou se opakuje stále častěji, ale vždy pes dostane svoji odměnu. Hodně dáváme pozor, aby si pes ruku neprověřoval, pokud by to začal dělat, musíme se vrátit zpět s rukou jen s pamlskem. Jak se ruka bez jídla opakuje stále častěji pes si je stále jistější, že odměna přijde můžeme gesto pomalu měnit, nemít špetku s pamlskem, ale třeba jen otevřenou dlaň, gesto je stále menší. Pokud přijdou problémy, vrátíme se o krok zpět. Víme, že pes daleko lépe rozumí řeči těla, než nějakým zvukům, pokud to pro vás není nezbytné, tak gesto nemusíte odbourat úplně a ideální je aby pes dokázal cvik splnit, na slovní signál bez gesta a stejně tak i na gesto, bez slovního signálu. Určitě to v životě využijeme.
Dávejte si pozor na co vlastně pes reaguje, s čím vším si spojil signál, nejčastěji je to při učení lehnutí, kdy se člověk naklání, hýbe hlavou a řada psů vnímá jako gesto právě ten předklon člověka a ne gesto rukou. To naklánění je pro psa mnohem výraznější, než malý pohyb rukou.
Pokračujeme v odbourávání pamlsku v ruce
Pokud si pes již zvykl na navedení prázdnou rukou, gesto se již zmenšilo, možná již reaguje i jen na slovní signál to je super, občas se vrátíme o krok zpět a hlavně pomalu zvyšujeme náročnost prostředí. V tomto momentu má hodně lidí tendenci přestat tento cvik, nebo chování odměňovat vůbec, vždyť pes to již umí. To že již nepotřebujeme pamlsek v ruce a pes ochotně následuje prázdnou ruku a dokonce to udělá i jen na slovní pokyn to neznamená, že to pes umí. Přestat odměňovat je prostě v této fázi chyba. V podstatě tím učíte, že pokud signál splní, tak možná nic nedostane a naučíte ho prověřovat opět ruku, která ho navádí, no a pokud si ruku prověří a ví, že pamlsek tam není, tak si počká až opět do ruky pamlsek vezmete, když tam nic není proč by to dělal a jsme opět na začátku. My ho chceme naučit pravý opak, věřit, že odměna přijde prostě vždy.
Teď začnete psa navádět pamlskem stále méně a méně, častěji to bude jen s prázdnou rukou a gesto začneme zmenšovat. Každé navedení prázdnou rukou odměníme. V další fázi můžeme zkoušet navést psa pamlskem , neodměnit ho z navádějící ruky, dát další jednoduchý povel co pes zná a odměníte až po provedení toho druhého chování. Pro psa se toto stává signálem, že je dobré se déle soustředit a samozřejmě odměna přijde 🙂
Kdy odměny odbourat úplně?
Na to je jednoduchá odpověď nikdy 🙂 Pes by měl věřit, že získá odměnu. Odměna ale může být různá, nejenom pamlsek. Při učení nových dovedností je nejlepší pamlsek, pes ho získá, sní a nikdo mu odměnu již vzít nemůže. Odměna hračkou má v sobě i trest, pes hračku získá, hraje si a pak pokud chceme pokračovat, tak musíme psovi hračku odebrat, to je vlastně pro psa trest a může to být pro něj hodně frustrující. No konce celého cvičení je hračka dobrou volbou. Později, kdy pes již má mnoho dovedností a má je hodně procvičené můžeme využít i jiné odměny, hru s vámi, puštění psa z vodítka, hru s jiným psem pokud o to váš pes stojí, pro některé psy to může být i pokyn k jeho oblíbenému cviku, například skoky přes překážky, proběhnutí tunele, výskok na vyvýšené místo….
Postupně přijdou situace, kdy opravdu žádné pamlsky u sebe nemáme a není možná ani jiná odměna. Při správném tréninku by pes neměl vlastně vědět kdy ta odměna vlastně přijde, na tomto principu jsou založeny i výherní automaty. Pokud hráč věří, že právě příště to bude s odměnou, tak hraje dál, pokud by věděl že odměna přijde vždy, tak by ho to za chvíli přestalo bavit. Stejně i pes který věří, že odměna přijde, je schopný dále reagovat na signály s tím, že opravdu věří, že právě po tom dalším cviku to bude. Takže zavedení nepravidelného odměňování je klíčové, aby pes měl chuť spolupracovat déle. Systém nepravidelných odměn, má však svá pravidla a to je další dlouhý článek, na který se můžete těšit.